​Mé první kontakty s jógou byly spíše sporadické, pozvolna ale přecházely přes občasnost po pravidelnost. Z běžného zájmu se pak vyklubala vášeň- četla jsem jednu jógovou knihu za druhou, stihla i dvě lekce za jeden den, hltala jedním dechem videa na internetu a cvičila vždy, když se objevila volná chvíle mezi mými povinnostmi jakožto matky na mateřské dovolené. Hledala jsem informace, které jsem pak v hlavě třídila a vybírala takové, se kterými jsem souznila. Časem se zformoval můj obrázek jógy. Asi jako každý, kdo se s vášní začátečníka ponoří do nového zájmu, je jím uchvácen, snad pociťuje určitý druh platonické lásky, prožívá velké emoce. Jógová filosofie o nenásilí, střídmosti (která je pro mě stále velkou výzvou),  kázni těla i ducha a dalších ctnostech, ale hlavně o duchovním pokroku vyjadřovala onu pravdu, kterou jsem do té doby nebyla schopna formulovat,  kterou jsem však vnitřně cítila. Jóga stejně tak uspokojovala mou potřebu hledat za horizontem. Jógové zkušenosti jsem nabyla v Německu (Anika Radhika Siegenbruk, Integrální jóga), na Srí Lance, i u nás. Jedním z nejinspirativnějších lidí nejen v józe je mi moje jógová přítelkyně a učitelka Petra Hetmerová.
A čím je pro mě tedy jóga?
Je to moje radost i zdroj moudrosti, kam se obracím, když nevím. Je mým učitelem, je náručí, kam se uchýlím, když to potřebuji. Je výživou pro mou duši a lékem pro mé tělo. Jóga je radostná, svobodná, hravá. Jóga je mírumilovná, soucitná i náročná. Jógu dělám pro radost. Pro radost sebe a všech, kteří na mou hodinu přijdou. 

Vzdělání:

• Česká akademie jógy, III. stupeň
• Yin jóga (Veronika Carmanová)
• Yoga Anatomy (Maheswara, Německo)

​